Jak spolu souvisí těžba uhlí, turistický boom, geopolitika, sociální nerovnosti a tající ledovce? Během online přednášky Akademie Greenpeace odpovídala na tuto otázku Mgr. Zdenka Sokolíčková PhD.
Městečko Longyearbyen na norském souostroví Svalbard ve vysoké Arktidě je unikátním ztělesněním hned několika dilemat antropocénu (či spíše kapitálocénu). Sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková bude skrze výpovědi těch, s nimiž se behem terénního výzkumu od února 2019 setkává, vyprávět příběh o lokálních dopadech globálního přehřívání.
Lidé v Longyearbyen z první ruky zažívají stále se zrychlující klimatickou změnu (od 70. let průměrná roční teplota vzrostla o 5°C), ale které také nesou následky geopoliticky motivované transformace z hornické národnostně homogenní komunity na melting pot závislý na konzumu „panenské arktické divočiny“.
Co vlastně znamená a co způsobuje „zelené gesto“ utlumení těžby kvalitního černého uhlí vhodného pro metalurgický průmysl? Může být turismus ekologicky, ekonomicky a společensky udržitelný? Jak zde lidé vnímají jasně viditelnou klimatickou změnu a jak proměňuje jejich vztah k místnímu prostředí? Přednáška se pokusí skloubit podrobnou sondu do konkrétní lokality s obecými úvahami na téma rozporů globalizace a klimatické změny.
Mgr. Zdenka Sokolíčková PhD.
Vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a evropská kulturní studia na Rijksuniversiteit Groningen v Nizozemí a Univerzitě Palackého v Olomouci. Zajímá ji dynamika lidského světa, který nelze oddělovat od přírody. Od roku 2011 pracuje na Katedře kulturních a náboženských studií na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, a do června 2021 je hostující výzkumnicí na Katedře sociální antropologie na Univerzitě v Oslo, kde pracuje pod vedením Thomase H. Eriksena.